Kyberbezpečnost není problém jen nemocnic a velkých firem. Také stomatologická ordinace pracuje s citlivými daty a její každodenní provoz je závislý na počítačích, objednávkovém systému, snímcích nebo zdravotnické dokumentaci. Kybernetický incident tak může kromě technických komplikací znamenat klidně několikadenní výpadek provozu, únik citlivých dat a poškození toho nejcennějšího, co v podnikání máte – dobrého jména.
Podle Pavla Spajka Matějíčka, který se kyberbezpečnosti věnuje profesně, přitom nemusí jít o žádný sofistikovaný hackerský útok. Problém může začít u běžných věcí: sdíleného hesla, příliš širokých oprávnění, nezabezpečeného e-mailu nebo zařízení, které se roky neaktualizovalo.
.jpg)
Máte zálohy? A umíte je obnovit?
Právě zálohování je dobrým příkladem falešného pocitu bezpečí. Nestačí, že záloha někde vzniká. Pokud zůstává dostupná ze stejné sítě a pod stejnými účty jako běžná data, může ji například ransomware zašifrovat spolu s nimi.
Majitel ordinace by proto měl znát odpovědi alespoň na několik základních otázek: Co všechno se zálohuje? Jak často? Kde jsou kopie uložené? Kdo zjistí, že zálohování selhalo? A kdy naposledy někdo skutečně vyzkoušel obnovu dat?
Vlastní účet a dvoufaktorové ověření
Stejně důležité jsou drobnosti každodenního provozu. Každý člen týmu by měl mít vlastní přístupové údaje, důležité služby chráněné dvoufaktorovým ověřením a oprávnění jen k tomu, co skutečně potřebuje. Pacientská Wi-Fi by zase neměla být ve stejné síti jako pracovní zařízení a zdravotnická dokumentace.
Smyslem není, aby se majitel ordinace stal IT specialistou. Potřebuje ale vědět, co má být zabezpečené, kdo za jednotlivé oblasti odpovídá a podle čeho poznat, že nastavení skutečně funguje.
Pozor i na sdílení dat s laboratoří
Riziko nevzniká jen uvnitř ordinace. Citlivá data pravidelně opouštějí její systémy například při spolupráci se zubní laboratoří nebo dalšími externisty. Soubory by proto neměly být dostupné komukoli, kdo získá odkaz. Bezpečnější je přístup konkrétního uživatele s ověřenou identitou, ideálně chráněný dvoufaktorovým přihlášením a s možností zpětně dohledat, kdo k datům přistupoval.
Co když počítače najednou přestanou fungovat?
Připravenost se nejlépe ukáže až ve chvíli problému. Ordinace by proto měla předem vědět, koho kontaktovat, jak postupovat při podezření na útok a jak dočasně fungovat bez hlavního systému. Vyplatí se vědět, kde najdete kontakty na pacienty, kam budete dočasně zapisovat objednávky a dokumentaci, kdo bude komunikovat s pacienty a kdo rozhodne o rušení nebo přesouvání termínů.
Pavel Spajk Matějíček doporučuje mít základní krizový postup dokonce vytištěný. Právě proto, že dokument uložený pouze v počítači může být během incidentu nedostupný.
Protože bez zabezpečení dat se už dnešní ordinace neobejdou, působí Pavel Spajk Matějíček také jako garant oblasti kyberbezpečnost v semestrálním kurzu myPraxe. Účastníci s ním projdou, co má mít moderní ordinace nastavené už od začátku a na co se zaměřit, aby internetovým hrozbám zvládli čelit bez ztráty kytičky.
