Investice do nákupu laboratorní frézy, 3D tiskárny nebo intraorálního skeneru je jistě velkým závazkem. Doktor MDDr. Maroš Seryj se s vámi podělí o své zkušenosti s přechodem zubního centra Skydent v Brně na digitální pracovní postupy.
První část článku bude věnována využití, výhodám a rentabilitě laboratorních fréz. V druhé části se zaměříme na využití 3D tisku a IO skeneru.
Jedna fréza na všechny materiály?
V minulosti jsme používali systém CEREC Bluecam, na kterém jsme frézovali práce z lithium disilikátu, kompozitu a pmma. Šlo nám o možnost snadno a relativně rychle u křesla vytvořit adhezivně cementovatelnou práci zabezpečující dlouhodobou stabilitu pilíře.
V případech, kdy je zub po endodontickém ošetření, chceme zbylé tvrdé zubní tkáně ošetřit šetrně, což bohužel u dodržení pravidel preparace u gracilnějších nebo výrazněji zdestruovaných zubů vedlo v důsledku preparace schůdku k ještě větší ztrátě tkání.
Proto jsme časem dnes už u většiny prací zhotovených na tento druh zubu přešli na preparaci vertikální, jenž vyžaduje jako materiál zirkon nebo kov.
Z tohoto důvodu jsme se rozhodli zakoupit k původnímu frézovacímu stroji (inLab MCXL) další frézovací stroj (inLab MCX5), na kterém používáme výhradně "suchý" režim pro frézování zirkonových, kompozitních a provizorních prací. A taky jsme zakoupili nový skener Primescan.
Na frézování individualizovaných titanových abutmentů bychom potřebovali další stroj. Pokud nyní chceme vytvořit individuální abutment, necháme si ho vyrobit externě. Nebo používáme prefabrikát od výrobce implantátů.
.jpg)
Na co si dát pozor při frézování různých materiálů
Při kontaktu prachu z frézování zirkonové keramiky s vodou vzniká tvrdá obtížné odstranitelná hmota, která znesnadňuje čištění frézy a může ovlivnit její funkčnost. Proto používáme 2 frézy, abychom nemuseli přepínat ze suchého režimu na mokrý.
Materiály, jako je lithium disilikát a titan, je třeba během frézování chladit, takže je nelze vyrábět v suchém režimu. Druhou frézu (inLab MC X5) používáme pouze v suchém režimu k výrobě nepřímých prací ze zirkonu, PMMA a kompozitů.
Malá zubní laboratoř pro vlastní účely
U zhotovení zirkonových prací je však vyšší časová náročnost a tak jsme zřídili malou zubní laboratoř a náš tým rozšířili o laborantku. Celkově jsme stomatologické zařízení s 5 křesly o 5 lékařích a 3 dentálních hygienistkách.
V naší laboratoři jsme schopni zhotovit 90% protetických prací pro naše pacienty. Práce většího rozsahu (například hybridní náhrady na bázi implantátů) jsou stále zadávány externě. Kromě toho jsme schopni zhotovit také korunky na implantáty nebo práce ve frontálním úseku.
Většinu našich prací skenujeme pomocí intraorálního skeneru, pouze malou část otiskujeme.
Jaká digitální zařízení používáte?
V naší malé zubní laboratoři máme celkem dvě frézy (inLab MCXL a inLab MC X5), sintrovací a krystalizační pec a 3D tiskárny (Prusa SL1s a MK4). Doposud jsme používali laboratorní software od společnosti Dentsply Sirona, který již není výrobcem podporován. Z tohoto důvodu do budoucna zvažujeme přechod na software Exocad.
Data ze skeneru není problém exportovat a následne zpracovat. V cloudu Connect Case Center je seznam zubních laboratoří, se kterými můžete data sdílet. Laboratoř k tomu musí mít zakoupení takzvaný "dongl", což je licenční klíč buď virtuální nebo ve formě USB, jenž propojí cloud se softwarem laboranta.
Provizorní práce - výhody frézování oproti 3D tisku a naopak
S laboratorní frézou se vždy tvoří pouze jedna korunka. To znamená, že pro zhotovení 3 provizorních korunek je třeba počítat s cca 50 minutami. Výhodou je však lepší estetika. Existují puky z PMMA, které jsou na průřezu různě probarvené (multicolor). Zubní technik může korunky v softwaru umístit tak, aby byly na krčku opáknější než na incizi, resp. okluzi.
Největší výhodou 3D tisku oproti frézování je, že můžete tisknout více prací současně. Teoreticky lze na platformu umístit až 60 zubů. Rychlost tisku je dána tloušťkou jedné vrstvy materiálu. Čím detailnější chceme práci mít, tím tenčí vrstvu tisku zvolíme. Jsme omezeni aktuálními možnostmi tiskárny, velikostí platformy a výkonem.
Cena za provizorní korunku je u obou možností přibližně stejná, pokud budeme kalkulovat také s celkovým frézovacím časem, pak vyhraje 3D tisk. Cena za práci je přibližně 20-50 korun dle materiálu.
Setkali jste se při přechodu na digitální pracovní postup s nějakými problémy?
Někdy se stává, že není možné odeslat skenování do cloudového úložiště, odkud technik soubor stáhne. Výrobce na tento druh dočasného výpadku služby předem upozorňuje.
Když jsme zakoupili novou sintrovací pec, dostávali jsme výsledné korunky v různých odstínech, což nás vedlo k závěru, že je chyba v peci. Nakonec se ukázalo, že šlo o vadný puk. Byla to ale pouze náhoda. Bohužel se jednalo o náš první puk u nové pece, což v kombinaci s nezkušeností způsobilo potíže.
