MDDr. Michaela Štětinová se v ordinaci MiniSmile v Plzni věnuje pedostomatologii. Díky svému přístupu sklízí úspěch i u pacientů, kteří si z předchozích návštěv zubního lékaře odnesli nálepku „neošetřitelní“. Je autorkou úspěšného instagramového profilu @Dentist_for_small a brzy 3 dětských knih o návštěvě u zubaře. V článku prozradila, jak k dětským pacientům přistupuje, proč je tak důležitá příprava před samotným ošetřením a individuální přístup.
TIP: Nenechte si ujít přednášku paní doktorky Způsoby ošetření dětského pacienta na online konferenci.
Paní doktorko, proč jste si vybrala právě dětskou stomatologii jako svou specializaci?
Byla to cesta, na kterou mě přivedl můj tehdejší zaměstnavatel, protože on sám děti ošetřovat nechtěl. Vždy jsem chtěla jít ve stomatologii cestou nějaké specializace, v době studia a nástupu do práce by mě ale ve snu nenapadlo, že to bude právě tento obor, obzvlášť proto, jak byla vedena výuka studentů v rámci pedostomatologie. Cestu k dětem jsem si našla sama, čím více jsem jich vlastně trochu povinně ošetřovala, tím víc jsem zjišťovala, že pro to mám asi vlohy, a hlavně mě to nesmírně baví.
V čem spočívá podle vás největší výzva při práci s dětskými pacienty?
Celá pedostomatologie je vlastně výzva už jen proto, že pracujete s dětmi, které mnohdy nemají kapacitu chápat, že jim nechcete ublížit. Zasahujete do intimní oblasti, děláte složité výkony a u toho musíte zařídit, aby dítě spolupracovalo. Sama u sebe vidím jako největší výzvu ošetření dětí, které ke mně přichází po negativní předchozí zkušenosti s jiným lékařem. Těší mě strhávat nálepku neošetřitelný. Ne vždy je to ale jednoduché a mnohdy je to běh na dlouhou trať.
Jaké nejčastější chyby dělají stomatologové při komunikaci s dětmi a jak se jim mohou vyhnout?
Myslím, že nevětší chybou je právě to, že nekomunikují. Stále je u nás podceňována příprava před samotným ošetřeným, protože dospělý pacient ji nepotřebuje. Vztah lékař pacient je založen na důvěře a získat si důvěru dítěte není něco automatického.
Můžete nám prozradit nějaké osvědčené tipy, jak rychle získat důvěru malého pacienta?
To je velmi individuální. U některých děti to klidně trvá i roky. Z těch základních principů je to asi dostatek času, příprava na každý krok a nelhat.
Jste autorkou dvou knih: „Těším se k zubaři“ a „U zubaře“. Jak vás napadlo je napsat a jaké reakce jste na ně měla?
Vlastně nevím. :D Možná díky mému instagramovému profilu, prostřednictvím kterého jsem dostávala opravdu stovky zpráv na téma, jak dítěti vyčistit zuby, když nespolupracuje, jak pomoct, aby dítě zvládlo ošetření apod. Na tento popud jsem vytvořila dvě knihy, které s touto problematikou pomáhají jednak dětem ale i rodičům. Na třetí knihu, která aktuálně vzniká, přišel námět také od rodičů. Konkrétně maminky mé malé pacientky. Takže vlastně k nápadu vždy vedl impuls od rodičů. Ať už reálných pacientů nebo z online světa.
Jaký přístup doporučujete při přípravě dítěte na první návštěvu v ordinaci?
Většinou doporučuji rodičům co nejvíce dítě seznámit s tím, co ho čeká (prostředí ordinace, průběh vyšetření, ...).
Jak odhadnout chování a spolupráci dítěte ještě před samotným ošetřením?
K odhadnutí dítěte před ošetřením pomáhá jednak anamnéza, kdy dopředu zjistím, co má dítě za sebou a také jeho chování při seznámení s ordinací a se mnou jako lékařem. Samotná prohlídka a to, jak ji dítě zvládne, je další ukazatel toho, jakou šanci máme, aby dítě zvládlo i následné ošetření kazu. U nás velmi dobře funguje i takový mezistupeň v podobě dentální hygieny, protože samotné čištění zubů je blíže zubnímu ošetření než jen prohlídka zubů zrcátkem a sondou.
Co považujete za největší přínos moderních a miniinvazivních technik při ošetřování dětských pacientů?
Rozhodně největší přínos vidím v rozšíření možností, jak zachovat zuby, které dřív zachovat nešly a jak ošetřit při vědomí méně spolupracující děti.
Jakým způsobem individuálně přizpůsobujete ošetření podle spolupráce dítěte?
Vždy je to kombinace konkrétního stavu chrupu a konkrétní spolupráce dítěte. Nejde říct paušální odpověď. Co bych zdůraznila, že se vždy snažím dítě odhadnout ještě před samotným ošetřením, a to právě už zmiňovanou přípravou. Ta odhalí případnou nespolupráci dítěte, a tedy můžu plán ošetření individualizovat ještě před samotným ošetřením, a ne až po prvním neúspěchu. Ne vždy jsme okamžitě úspěšní.
Co byste doporučila kolegům, kteří mají obavy z komplikovaných situací během ošetření dítěte?
Určitě rozšířit svůj repertoár výkonů u dětských pacientů o miniinvazivní techniky a další. Pokud má zubní lékař jako jedinou variantu pouze výplňovou terapii při plném vědomí, zákonitě se dostane do situace, kdy dítě nebude spolupracovat. Ošetření pak buď neproběhne nebo neproběhne adekvátně k psychice dítěte, případně neproběhne v dostatečné kvalitě.
Můžete se podělit o nějaký konkrétní příklad z vaší praxe, kdy správná komunikace a přístup změnily náročnou situaci na pozitivní zkušenost?
Tento scénář zažívám v ordinaci často u dětí, které přichází s negativní předchozí zkušeností u jiného zubaře. Takové dítě často čeká zradu, kterou už zažilo, a proto nevěří a bojí se. Správně individualizovaný způsob ošetření, příprava na ošetření a správná komunikace dokáží mnohdy zázraky, kdy to na začátku ošetření vypadá, že nezvládneme nic a končíme s úsměvem.
Na závěr: Co považujete za nejdůležitější, aby dětský pacient odcházel z ordinace s úsměvem a ochotně se vracel?
Určitě důvěra mezi dítětem, lékařem a rodičem.
V listopadu vás uslyšíme na online konferenci Ženy ve stomatologii. Co jste si pro kolegy připravila za téma? Na co se mohou těšit?
Myslím, že zásadním tématem mé přednášky bude již zmiňovaná příprava na ošetření a také celkový management u dětského pacienta. Tedy zjednodušeně jak napasovat na konkrétní dítě – jeho stav zubů a jeho danou spolupráci – co nejvíce individualizované ošetření, abychom se vyhnuli neúspěchu.
TIP: Nenechte si ujít přednášku paní doktorky Způsoby ošetření dětského pacienta na online konferenci. Čekají vás 3 dny a 3 zajímavá témata, teré si z pohodlí domova poslechnete 3 praktická témata pro každodenní praxi.
